„Nechod’te tam!“ vykřikla vztekle paní Hermína. „Proč bych tam neměl chodit, ženská?“ otočil se otec. „Nikdo tam nechodí,“ křičela Hermína, „všichni volili před plentou.“
„Co je mi do toho?“ rozzlobil se pan Breburda, „vy mi nemáte co předpisovat, jak mám volit. Volby jsou tajný, to bylo v novinách. Já du za plentu a vy děte do prdele!“
Pokračování skvostného románu Jaroslava Žáka Konec starých časů nás posouvá o pár
týdnů za tragické únorové období roku 1948, které poznamenalo životy občanů nejen
v Pepově Týnci na desetiletí dopředu. První procesy, zmanipulované volby a tupost
samozvaných vůdců lidu, ale i první náznaky toho, že lidská trpělivost se zlem není
nekonečná.
Diskuze je prázdná.
přidat příspěvek do diskuze