První souhrnná publikace o českém sochaři a restaurátoru Arnoldu Bartůňkovi (1955) představuje jeho formální a umělecký vývoj od 80. let minulého století po současnost, od drobnějších děl komorního charakteru vznikajících v ateliéru až po rozměrnější realizace ve veřejném prostoru. K těm posledním patří například mramorová socha nazvaná Slavěna, vytvořená k poctě stého výročí vzniku Československé republiky, jež byla odhalena v Litomyšli v roce 2018. Přehled jeho celoživotní tvorby doplňují reprodukce figurálních kreseb z posledního desetiletí. Vybrané střídmé texty odrážející autorovy myšlenky a postoje ozřejmují formální a ideová východiska jeho práce.

Celé Bartůňkovo dílo naplňuje především jeden ústřední nevyčerpatelný motiv – totiž ženská postava jako věčně inspirativní fenomén. Sochař se žádným krokem nikdy nezpronevěřil svému hlavnímu záměru: usilovat o dominanci krásy, která je výsledkem souladu ušlechtilého materiálu, inspirujícího motivu, stability sochy a naplnění uměleckých řešení a cílů. Dokumentované dílo je snahou navrátit se k přirozenému světu s jeho řádem a tradicí a oponovat převažujícím současným akademickým konceptuálním tendencím.